Energetické třídy pro rodinné domy
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy
Průkaz energetické náročnosti budovy
Energetické třídy pro rodinné domy
Novostavby musí od 1.1.2009 splňovat max. energetickou třídu C. Toto lze splnit při dosažení součinitelů prostupu tepla obalových konstrukcí podle požadovaných hodnot tepelně technické normy ČSN 73 0540.
K dosažení energetické třídy B (nízkoenergetické domy, celková spotřeba energie 51-97 kWh/m2rok) je potřeba, aby součinitele prostupu tepla byly nižší, než doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla obalových konstrukcí. To ale někdy nemusí stačit, hlavně u přízemních domů (viz. téma Průkaz energetické náročnosti budovy). Pak je potřeba zvolit řízené větrání s rekuperací tepla nebo solární ohřev teplé vody.
Dalším faktorem výrazně ovlivňujícím výslednou energetickou potřebu je topný zdroj. Kotle plynové, elektrické a kotle na tuhá paliva s účinností nad 90 % prakticky nemají na energetickou potřebu vliv. Naopak krby a krbová kamna s účinností pod 70% mohou zapříčinit zařazení domu do horší energetické třídy, zatímco tepelné čerpadlo způsobí posun do lepší energetické třídy.
K dosažení energetické třídy A (pasivní domy, potřeba tepla na vytápění < 20 kWh/m2rok, celková spotřeba energie < 50 kWh/m2rok) je potřeba komplexní návrh domu, který zajistí splnění přísných požadavků. Bez kvalitního zateplení, téměř vzduchotěsné obálky budovy, řízeného větrání s rekuperací tepla a solárním ohřevem vody pro mytí a přitápění není možné energetické třídy A dosáhnout.
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy
Tento údaj (kWh/m2,rok) se nejčastěji objevuje jako výsledná hodnota ve výpočtech pro program Zelená úsporám. Jedná se přitom pouze o porovnávací údaj, který charakterizuje budovu z hlediska kvality zateplení její obálky.
Tato hodnota totiž nezahrnuje vliv účinnosti výroby a distribuce tepla v budově. Pokud tyto vlivy započteme, získáme energetickou náročnost vytápění (GJ). Tato hodnota se pak může, hlavně v závislosti na účinnosti zdroje vytápění, značně lišit.
Pokud k hodnotě energetické náročnosti vytápění připočteme energetickou náročnost na přípravu teplé vody, osvětlení, větrání a chlazení, dostaneme celkovou energetickou náročnost budovy, která je ve formě měrné hodnoty (kWh/m2,rok) výsledkem energetického průkazu budovy.
Průkaz energetické náročnosti budovy
Od 1.1.2009 musí být průkaz zpracován pro všechny nové budovy jako součást dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro stavební povolení. Budova musí být max. v energetické třídě C (vyhovující). Energetická třída B (51-97 kWh/m2rok) zahrnuje nízkoenergetické rodinné domy, energetická třída A (do 50 kWh/m2rok) zahrnuje pasivní rodinné domy.
Průkaz stanoví energetickou náročnost budovy s ohledem na všechny energie dodané do budovy. Nejedná se tedy pouze o energii na vytápění, ale také o energii potřebnou na ohřev teplé vody, osvětlení a mechanické větrání.
Tato celková energie dodaná do budovy během jednoho roku se vztahuje na celkovou vnitřní podlahovou plochu budovy. Proto jsou v nevýhodě přízemní domy (bungalovy), které mají vzhledem k podlahové ploše přibližně o 20% větší plochu obalových konstrukcí (a tím větší tepelné ztráty) než patrové domy při stejné podlahové ploše. A naopak při stejné ploše obalových konstrukcí mají bungalovy přibližně o 20% menší podlahovou plochu než patrové domy.
Například, dům s roční spotřebou 65 GJ, tj. 18000 kWh, bude v provedení bungalov mít podlahovou plochu 160 m2 a v patrovém provedení pak 190 m2. V první případě dostaneme 112,5 kWh/m2 (energetická třída C), ve druhém případě pak 94,7 kWh/m2 (energetická třída B). Přitom oba domy by měly stejnou energetickou náročnost. Tento příklad je orientační, ale představuje většinu případů.